Převaděče.cz

Víkendový výpadek provozu OK0X Praděd

Z důvodu rekonstrukce NN rozvodny a instalace nových rozvaděčů a kabeláže na TV vysílači Jeseník – Praděd bude probíhat o víkendu 2.8. – 3.8.2016 energetická výluka celého objektu, včetně FM+DMR převaděče OK0X a APRS digi OK0X-2, v tomto rozsahu:

2.8.2016 v čase od 9.00 do 17.00 hodin – krátkodobý výpadek při přepojování do provizorního rozvaděče

3.8.2016  v čase od 6.00 do 15.00 hodin – úplná odstávka napájení

Datová komunikace záchranných složek dvou zemí

Hromadná nehoda v tunelu na hranicích mezi 2 státy prověří datovou komunikaci záchranných složek obou zemí

Při hromadné nehodě v tunelu, spojujícím 2 země, zasahují záchranné složky obou zemí za podpory organizace dohlížející na provoz tunelu. Hromadná nehoda se navíc začíná komplikovat požárem jednoho vozidla a oheň se rychle šíří na další vozy. Ve vzniklé panice se lidé z havarovaných vozů snaží uniknout z tunelu skrz únikové východy. Na takovéto situace jsou samozřejmě záchranné složky připravené, v blízkosti hranic počítají i se spoluprací záchranných složek sousedního státu. Pokud je však jedna z únikových cest zablokována, je nutné tuto skutečnost co nejdříve zjistit a podělit se o ni s ostatními složkami. Moderní tunely jsou dnes již doslova napěchovány různými čidly a kamerami, záchranné složky mohou navíc poskytovat svá vlastní data z blízkosti nehody. Jakým způsobem však sdílet všechna dostupná data, která získávají a zpracovávají různé organizace, navzájem neprovázané, navíc ze dvou zemí, ve kterých je rozdílné technické vybavení záchranných složek i rozdílná hierarchie velení?

horici auto orez

Řešením je datový komunikační systém REDIRNET (Emergency Responder Data Interoperability Network), vyvinutý v rámci 7. rámcového programu EU, umožňující vzájemnou datovou komunikaci profesionálních složek IZS a dalších subjektů bez ohledu na jejich stávající komunikační systém, státní či organizační strukturu. Systém REDIRNET navržený jako veřejně koncipované rozhraní umožnuje propojení datové komunikace různých systémů bez výrazných investic. Stačí se registrovat na internetových stránkách systému REDIRNET, přiřadit svým datovým zdrojům (čidlům, datům, CCTV apod.) identifikační údaje a přizpůsobit napojení svého komunikačního systému na bránu systému REDIRNET. Pak jen stačí při vzniku hromadné nehody aktivovat dostupné datové zdroje od  jiných organizací, poskytnout své vlastní zdroje dat ostatním a vše je připraveno pro rychlejší výměnu informací nutných  pro záchranu lidských životů a majetku…

redirnet_foto_clanek_obsah

Záchranná akce, včetně výměny dat, popsaná v úvodu článku je pouze fikcí, ale její průběh bude prezentován na závěrečném testu projektu, který se uskuteční v prostorách Slovenské akademie věd v Bratislavě 29. června 2016 za přítomnosti komisařů Evropské unie a zástupců záchranných složek evropských zemí. Máte-li zájem o více informací, navštivte webové stránky projektu www.redirnet.eu nebo nás kontaktujte na emailové adrese pramacom@pramacom.cz

Redirnet logo

Tento projekt je spolufinancován z prostředků Sedmého rámcového programu Evropské unie na podporu výzkumu, technologického vývoje a demonstrace na základě grantové smlouvy číslo 607768.

K čemu je režim Talk Around v DMR a jak na něj

Nedávno jsem se setkal s dotazem, jak zajistit provoz, nebo alespoň příposlech DMR rádiového kanálu, který je běžně převaděčový, tedy semiduplexní, ale může být využíván i v direktním, tedy simplexním režimu. Tento způsob se občas využívá v profesionální sféře z důvodu úspory kmitočtů, simplexně se komunikuje typicky na výstupním kmitočtu převaděče a způsob užití je buď samostatně nastaveným kanálem zvoleným obsluhou, což má původ už v analogovém provozu a nebo o něco chytřejším režimem s názvem Talk Around.

Talk Around je převážně koncipován pro provoz radiosítě při výpadku převaděče. Pokud však nejsme schopni predikovat čas návratu převaděče do provozu, kdy někteří uživatelé zůstanou v režimu DMO a někteří v režimu RMO, nebo jsme v komplikovanější situaci s jedním uživatelem pod pokrytím převaděče a druhým mimo pokrytí, s možností direktní komunikace, nastupuje režim Talk Around. Chytřejší určitě napadne, že oboje by se dalo řešit dobře nastaveným scanováním s automatickou aktivací (autostartem), ale to by nám pokrylo pouze konvenční převaděčový provoz. Pokud bychom byli v režimu TMO a roamovali v radiosíti  s více převaděči, sken nelze využít, neboť nejde kombinovat s roamingem, respektive z roamujícího kanálu nelze scanlist, ve kterém je kanál přítomen, aktivovat.

Příklad

Máme dva uživatele, s volacími znaky FRANTA a LOJZA. Oba mají radiostanice nastaveny na převaděčový kanál, s roamingem na další převaděče v rozsáhlejší radiosíti. FRANTA je dispečerem velké budovy, jde o uživatele znalého, komunikačně odborně vyškoleného. LOJZA je prostý topič, má na starosti topení v celé budově a kotelnu, jde o uživatele jen základně komunikačně poučeného, nicméně co se týká pokynů, spolehlivého. Vše skvěle funguje. LOJZA ovšem v jeden moment hlásí, že odchází do kotelny a pak se s ním spojení přeruší. Hluboko v suterénu budovy je mimo dostupnost nejbližšího převaděče. FRANTA, pobývající v kanceláři v pátem patře s ním má ale naléhavou potřebu komunikovat, přesto že jsou od sebe vzdušnou čarou desítky metrů a FRANTA má plný signál z převaděče za městem, spojení se zdá nemožné. Situace je stále více dramatická. FRANTA si ovšem vzpomíná na školení, mačká na radiostanici malé tlačítko a poté tiskne PTT a hovoří do mikrofonu. LOJZA, který mezitím usnul na hromadě uhlí, ho konečně slyší a zavírá kohout na kotli, kterému zbývaly okamžiky do výbuchu. Snaží se odpovědět, což sice nejde, ale kritická situace je zažehnána. Pak dostává pokyn, že má stisknou také malé tlačítko a konečně se slyší oba dva navzájem. Dramatická situace má tak šťastný konec 🙂 Podobný modelový případ je možný si představit i jako uživatele, který se nachází v horách vysoko na svahu kopce (alias FRANTA) a druhého uživatele, který je pod ním jen stovky metrů na přímou viditelnost, ale hluboko v údolí mimo pokrytí převaděče (alias LOJZA). Místo kotle si představme třeba hrozící sněhovou lavinu 🙂

Realita

Režim RMO v DMR určuje pouze rozdílnost TX a RX kmitočtů, jinak je radiostanice v režimu DMO. Oba přenosy používají odlišný způsob signalizace, proto tedy nejde ani pouhý poslech kanálu v rozdílném režimu, přestože ostatní parametry (Color Code, Timeslot, TalkGroup, apod.) se shodují. Aktivací režimu Talk Around se dává radiostanici pokyn, že má sice přejít do direktního (DMO) módu na výstupním kmitočtu převaděče, ale zároveň má provádět příposlech převaděčového (RMO) módu.

Při zapnutém Talk Aroundu je možno poslouchat obojí – direktní i převaděčový DMR provoz a je umožněna skupinová i privátní relace v direktním módu.

Nevýhody

  • První nevýhodou je, že funkce Talk Around nejde nakonfigurovat jako výchozí, je pouze na vyžádání obsluhou.
  • Druhou nevýhodou je nutnost povolení vysílacích kritérií na kanále do volného stavu, čímž se zbavíme základní komunikační ochrany proti neukázněným uživatelům (ti si budou moci skákat do relací a mazat se navzájem). Proč je to nutné? Kdybychom to neprovedli, uživatel FRANTA by v okamžiku, kdy potřeboval volat uživatele LOJZA, ale zrovna naběhl provoz na převaděči, musel vyčkat až tamější spojení nebo datový přenos utichne (lhostejno kdyby byl na jiném timeslotu, protože převaděč při svém provozu plní kanál oba časovými rámci). A mezitím by kotel třeba vybuchnul 🙂
  • Třetí nevýhodou je, že užití funkce Talk Around je asynchronní, pro oboustrannou komunikaci musí být aktivována na obou koncích komunikačního řetezce. Ovšem jak jsme si uvedli v modelové situaci, na probuzení uživatele LOJZA a předání krátkého povelu, stačila i komunikace jednostranná.

Zkušenější uživatelé a znalci CPS prostředí pro programování radiostanic se již chytají, protože zaškrtávátko Talk Around moc dobře znají. Jenže jak jsme si uvedli, jenom zaškrtnou nestačí, takže si pojďme ukázat jak na to, na příkladu konfigurace Hytery PD785G a Motoroly DP4601 (za jejíž zapůjčení děkuji Michalovi OK2HAZ).

Nastavení Motoroly

  1. Na kartě příslušného kanálu zaškrtneme checkbox Allow Talkaround. moto_talk_around_on_channel
  2. Na kartě kanálu zůstaneme a v rámci TX nastavíme vysílací kritéria na přepínači Admit Criteria na hodnotu Always a na přepínači In Call Criteria na hodnotu Follow Admit Criteria. moto_talk_around_admit_criteria
  3. V menu Buttons a rámci Radio Buttons si namapujeme aktivaci Talk Aroundu na tlačítko, v tomto případě na Side Button 1 (umístěné nad PTT), na jeho dlouhý stisk, tedy ve sloupci Long Press nastavíme hodnotu Repeater/Talkaroundmoto_talk_around_button_set
  4. V menu General Settings můžeme nechat defaultní hodnoty časovačů Talkaround Group Call Hang Time na hodnotě 4000 milisekund a Talkaround Private Call Hang Time na hodnotě 7000 milisekund.

Nastavení Hytery

  1. Na kartě příslušného kanálu zaškrtneme checkbox Talk Around hyt_talk_around_on_channel
  2. Na kartě kanálu zůstaneme a v rámci Tx nastavíme vysílací kritéria na přepínači Tx Admit na hodnotu Always Allow a na přepínači In Call TX Admit na hodnotu Follow TX Admit. hyt_talk_around_tx_admit
  3. V menu Conventional → General Setting → Buttons si namapujeme aktivaci Talk Aroundu na tlačítko, v tomto případě na SK1 (umístěné nad PTT), na jeho dlouhý stisk, tedy ve druhém sloupci u přepínače SK1 Long nastavíme hodnotu Talk Around. hyt_talk_around_button_set

 Reálné použití

Po přeprogramování radiostanice se přepneme kanálovým voličem na příslušný kanál a dlouhým stiskem výše uvedeného tlačítka režim Talk Around aktivujeme. Pokud jsme všechno dobře nastavili, na Motorole se změní režim RMO (který není nijak zvlášť označen) na DMO (označen symbolem na displeji s pravostrannou šipkou mezi dvěma svislými čárkami) a na Hyteře se změní označení režimu na displeji z RM na symbol DM. Opětovným dlouhým stiskem téhož tlačítka Talk Around zase deaktivujeme a přejdeme zpět do převaděčového režimu. A to je vše, co stačilo Frantovi i Lojzovi 🙂

 

 

SMS zprávy mezi Motorolou a Hyterou

Největším problémem od začátku existence standardu DMR, který se daří řešit jen zvolna a neúplně, je nekompatibilita řady funkcí a přenosů na aplikační úrovni. Naštěstí již před nějakou dobou se podařil na úrovni DMR Asociace jakýsi pokrok, který zavedl určité sjednocení alespoň některých služeb. Dnes se podíváme na to, jak zprovoznit funkci krátkých textových zpráv, tedy SMS (přestože ve standardu DMR se označují zkratkou TMS – Text Message Service). A mrkneme rovnou na dva majoritní rivaly – Motorolu a Hyteru, neboť ti jsou v záležitosti kompatibility (na rozdíl od většiny čínských výrobců) relativně nejdále.

Přestože na internetu lze najít pár návodů a videí, jak na to, pokusy často končily zprovozněním na úrovni přenosu v simplexním kanále. Jakmile se zkoušení přešlo do převaděčového, nebo dokonce multisite síťového provozu, spolehlivost přenosu rapidně klesala. Málokdo se nad problémem zamyslel a dotáhl řešení do konce.

Trochu netradičně si dovolím udělat závěr ještě v úvodu 🙂 Motorola se svým řešením ohledně DMRA (tak se obecně nazývají záležitosti kolem kompatibility, protože každý výrobce má své proprietární označení) výhrává oproti Hyteře na celé čáře. Klíčové nastavení, což je typ datového nosiče, lze totiž u Motoroly nakonfigurovat na úrovni každého kanálu samostatně, kdežto u Hytery jde o nastavení pro celou radiostanici. Důvtipnější si domyslí praktický dopad celého řešení 🙁 Jediné, co lze Motorole vytknout, se netýká techniky, ale obchodní politiky, protože uvedený návod neplatí pro řadu DP360x, kde je vývoj firmware zakonzervován a zůstává v ní proprietární datový nosič MSI.

Níže uvedený návod je demonstrován na radiostanicích Hytera PD785G a Motorola DP4601 (za jejíž zapůjčení děkuji Michalovi OK2HAZ). Podpora DMRA u Hytery je od verze firmware R5.5 a u Motoroly od verze R2.4.

Nastavení Motoroly

  1. Otevřeme CPS a na kartě Network ověříme, že nám chodí data na displej a ne na kabel, což znamená, že přepínač Forward to PC musí být na hodnotě Disabledmoto_network_set
  2. Na kartě General Settings nastavíme délku předklíčování v poli TX Preamble Duration na hodnotu 960 milisekundmoto_gen_set
  3. Na kartě příslušného kanálu nastavíme kompresi hlaviček v přepínači Compressed UDP Data Header na hodnotu DMR Standard a datový nosič SMS v přepínači Text Message Type také na hodnotu DMR Standardmoto_channel_set

Nastavení Hytery

  1. Otevřeme CPS a na kartě Conventional → General Setting → Network ověříme, že nám chodí data na displej a ne na kabel, což znamená, že checkbox Forward To PC musí být odškrtnutýhyt_network_set
  2. Na kartě Conventional → Digital Common → Basic nastavíme v rámci Basic Setting délku předklíčování v poli TX Preamble Duration na hodnotu 960 milisekund a časovač vyčkání na potvrzení v poli Wait Ack Delay na hodnotu 1020 milisekundhyt_common_set1
  3. Na kartě Conventional → Digital Common → Basic zůstaneme a nastavíme v rámci Miscellaneous typ datového nosiče v přepínači Data Bearer Service na hodnotu Compressed IPhyt_common_set2

A to je vše. Popsané nastavení bylo testováno jak při přenosu SMS v rámci jednoho převaděče (OK0DMR), tak i mezi převaděči navzájem (OK0DMR ↔ OK0DAS). Jak to funguje, se můžete podívat na videu níže. Za kvalitu videa se předem omlouvám, jsem technik, ne kameraman.

Mezinárodní a alternativní ID již i v OK-DMR síti

Od 1.3.2016 vstupuje v platnost úprava Základních pravidel provozu DMR radioamatérské sítě, která byla schválena na poslední schůzi našeho občanského sdružení.

Konkrétně se úprava týká bodu číslo 1, v tomto původním znění

ID je pětimístné, v rozsahu 10100 až nekonečno. ID je jedinečné v síti a je vázáno na volací značku.

a mění se na nové znění takto

Národní ID je pětimístné, ve tvaru 10xxx. ID je jedinečné v síti a je vázáno na volací značku. Stávajícímu uživateli národního ID může být na požádání povoleno v síti alternativní nekolizní ID.

Tímto reagujeme na nově vzniklou poptávku, která se týká zejména využívání mezinárodních ID v systému CCS7.

Proč až nyní?

Naše síť začala vznikat v roce 2011. Tehdy jediný existující číslovací plán, který se dal převzít, měla síť DMR-MARC, čistě Mototrbo záležitost, ke které jsme se z technologických důvodů nemohli připojit, takže ani nebyl důvod přebírat jejich způsob číslování, který ani nebyl zcela stoprocentně přenositelný na naše podmínky. Protože jsme se chtěli vyvarovat nedobrých zkušeností např. z Polska, kde se způsob číslování ID měnil asi třikrát za poměrně krátkou dobu, což se samozřejmě nesetkalo vždy s nadšenou odezvou uživatelů, princip robustnosti nám velel vyčkat, až se situace vykrystalizuje a vznikne reálná poptávka po jiném číslování.

Co tím řešíme?

Vnímavý čtenář si jistě všiml slova „alternativní“ v titulku příspěvku. Není totiž naším cílem pokrýt jenom v současné době nejvíce se rozšiřující systém CCS7, ale jít ještě o krok dál. Nynější úprava by tedy měla řešit tento okruh otázek:

  • Mám ID již z dřívějška přidělené ze sítě DMR-MARC a používám ho v zahraničí, mohu jej využít v síti OK-DMR?
  • Nechal jsem se zaregistrovat v systému CCS7, protože psali na dstarovém webu, že to bude do budoucna nutnost, mohu s ním komunikovat i v síti OK-DMR?
  • Před mnoha lety jsem utratil nějaké dolary za hezké ID v síti Echolink a rád bych toto pro mne lehce zapamatovatelné číslo používal i v OK-DMR, můžu?
  • Mám DMR radiostanici z naší profesionální radiosítě, s firemním ID, nemám problém si naprogramovat amatérské kmitočty, ale nemůžu lehce měnit ID, není to Hytera, je nějaké řešení?
  • Koupil jsem si hotspot DV4mini, ale striktně vyžaduje ID ve tvaru CCS7, takže na něj doposud jen smutně koukám, dalo by se s tím něco dělat?

Odpověď na všechny otázky je samozřejmě ANO 🙂

Jaký je další postup?

Tak jako doposud, napište nám prostý a stručný email. Nevyžadujeme žádné kopie amatérských povolení od ČTÚ, proto nám neposílejte naskenované kopie koncesí, rodné listy matek, apod. Dodržujeme platnou legislativu a nehrajeme si na žádnou instituci. Koncese obsahují osobní údaje, nad jejich ochranou bdí v ČR pro tento účel zřízený úřad a jejich sběrem bychom se dopouštěli porušování zákona, rovněž za těmito účely existujícího. A protože občanské sdružení je právnickou osobou, mohla by nám hrozit tučná pokutička…

Stávající uživatel národního ID to má jednodušší, stačí napsat v případě zájmu zprávu, že chcete využívat takové nebo jiné ID konkrétního typu (MARC, CCS7, Echolink, profi, jiné…), pokud bude nekolizní, přidáme ho do databáze. ID v cizí databázi neověřujeme, předpokládáme, že uživatel, který má koncesi, je na dostatečné mentální úrovni, aby ho nekradl někomu cizímu. V opačném případě bychom museli uplatnit bod č. 10 našich provozních pravidel a to bychom velmi neradi 🙁

Nový uživatel to nemá o moc komplikovanější. Byť si nechceme nechat zasílat žádné úřední listiny, něco málo o uživatelích nás zajímá. Takové obvyklé minimum je křestní jméno, QTH a typ radiostanice, pro statistiku je to fajn a stačí nám to 🙂 A doplnit, zda je zájem jenom o národní ID nebo i alternativní ID. To je vše.

Co dále s národními ID?

Naše původní „desítkové“ ID zůstávají a jsou nyní označovány jako národní. Jsou přidělena vždy. Mají jednu zásadní výhodu. Na rozdíl od mezinárodních ID můžete národních ID mít víc k jedné volací značce. K čemu to může být dobré? Zkrátka pokud chcete experimentovat, bádat a testovat (což je docela zásadní pilíř radioamatérské činnosti) a máte k tomu dvě radiostanice, brzy zjistíte, že duplicita ID v síti sice nezpůsobí žádnou katastrofu, ale pro některé experimenty a způsoby spojení je nežádoucí. Pokud se nechystáte na provoz v jiných DMR sítích, národní ID může i postačovat na běžný vnitrostátní provoz.

Má celá věc nějaké ale?

Z důvodu technického omezení alokace paměti na našich převaděčích Hytera je počet ID celkově limitován. Proto nelze přidělovat ID do nekonečna a ve svých žádostech prosím přistupujte k potřebě alternativního ID racionálně, tedy ne ve smyslu „je to cool, chci to“, ale spíš „potřebuji to a budu to skutečně využívat“. Děkujeme.

Které ID můžu používat?

Budete-li mít dva typy ID, používejte kterékoliv z nich dle potřeby. Pozor, nadále platí Provozní řád i Základní pravidla provozu DMR radioamatérské sítě a přidělením kteréhokoliv ID na vaši žádost, s nimi vyslovujete souhlas.

Sraz Krkonoše podzim 2015

Na podzim 2015 se uskutečnilo již třetí setkání příznivců radioamatérského provozu DMR v České republice. Tentokrát jsme jako pořadatelé za naše občanské sdružení zvolili trochu odlišný koncept a pozvali jsme i zájemce o další moderní digitální provozy. Nakonec se nás sešlo 16 účastníků akce v zajímavém poměru, kdy třetinu zastupovali zájemci o DMR, třetinu DStar a třetinu System Fusion 🙂

Akce se konala o víkendu 31.10.2015 – 1.11.2015 v Hotelu Ettel (bývalý Hotel Morava) v Dolním Dvoře nedaleko Vrchlabí.

V pátek vzhledem k různým vzdálenostem a času dojezdu účastníků (největší trasu urazili kluci ze Zlína) byl program spíše společenský a méně organizovaný.

V sobotu v dopoledních hodinách využila řada účastníků hezké počasí k výletům do okolí a zejména k návštěvě Sněžky a okouknutí našeho nejvýše položeného převaděče v ČR – OK0DAS.

Po obědě přišel čas na oficiálnější program v tomto složení:

1. Představení prvního českého převaděče v pásmu 50 MHz

Prezentace nového unikátního převaděče OK0MF na Suchém vrchu, vedená OK2JIB, OK2HAZ a OK2ZAR, představila kromě spousty fotografií z přípravy a montáže na stanovišti, také krátkou historii celého záměru až do jeho uskutečnění, včetně specifik od kmitočtové koordinace až po technické řešení.

2. System Fusion od Yaesu (C4FM)

Martin OK1MDX stručně popsal nejnovější amatérský systém pro digitální přenos hlasu a dat – System Fusion, který již má v Česku své uživatele a příznivce. Informoval o záměru realizovat první převaděč v tomto systému.

3. Problematika hotspotů

OK4MD, OK1MDX a OK2ZAR informovali o zatím nepokročilejším přenosném hotspotu, který umí tři nejpoužívanější digitální standardy – DV4mini a o různých specifikách s ním spojených. Martin OK1MDX provedl živou ukázku provozu právě tohoto hotspotu v systému C4FM.

4. Možnosti propojování sítí a systém CCS7

Milan OK1MX prezentoval současné možnosti (vůči době konání, t.j. konec října 2015) propojování digitálních sítí různých technologií s důrazem a preferencí německého systému DMR+ a také podrobněji o potřebě používání ID, zejména v sítích DMR, na bázi číslování ITU, s názvem CCS7, zejména pokud se budou sítě propojovat mezinárodně. Předvedl sestavu převaděče na bázi RD625, kterou se však do sítě DMR+ kvůli mizerné konektivitě v daném místě, nepodařilo připojit 🙁 Prezentaci ve formátu MS Powerpoint si můžete stáhnout zde.

5. Rozvoj OK-DMR sítě

Tuto část programu vedli převážně OK2ZAR a OK2JIB. Byl popsán aktuální stav převaděčové sítě, postupně realizované od roku 2011, s výhledem na další nový převaděč do konce roku 2015 a následující cca dva v roce 2016. Snaha zůstat na pásmu 70cm, bez ambice a potřeby do pásma 2m, z důvodu jeho přeplněnosti a prozatímní neexistence dvoupásmových DMR radiostanic. Rozšiřování sítě pokud možno s původně zvoleným konceptem navazujícího pokrytí jako doposud, s tím že převaděče jsou vždy budovány tam, kde se reálně uživatelé vyskytují. Rozvoj nebrzdí nedostatek stanovišť za přijatelných podmínek, ale relativně vysoké ceny infrastruktury, kdy se čeká na dokončení mezinárodního projektu low cost repeateru. Ceny terminálů jsou již na přijatelných úrovních, zejména díky čínské neznačkové produkci.

6. Diskuze

Diskuze byla vedena na všechna témata ve výše uvedených bodech a řadu dalších, až do večerních hodin 🙂

Vzhledem k počtu účastníků a stavu, kdy prakticky žádný nepřijel s jednou jedinou radiostanicí probíhalo také neustálé porovnávání různých typů digitálních vysílaček od řady výrobců a jejich vlastností. Doba, kdy se na podobné akci vyskytovaly pouze Motoroly a Hytery, je definitivně pryč. Proběhla i řada testů kompatibility různých funkcí v DMR.

Reálný postoj k záležitostem ohledně propojení naší sítě do jiných, potažmo zahraničních a možnostech využití ID ve formátu CCS7, přineseme v dalším článku.

Seznam účastníků:


OK4MD Martin
OK2HAZ Michal
OK2JIB Broněk
OK2ZAR Petr
OK9OSY Ondra
OK2VQO Kamil
OK2CU Radek
OK2ZEO Roman
OK1MDX Martin
OK4JL Jirka
OK3DV Dan
OK1IKI Kristýna
OK2TN Mirek
OK1TZA Zdeněk
OK1MX Milan
OK1SJK Karel

 

Závěrem děkujeme personálu Hotelu Ettel za příkladnou péči, výborné jídlo a domácí přístup 🙂 V případě dalšího konání podobné akce se budeme opět těšit v podobně hojné sestavě účastníků na viděnou! A ještě nakonec malá omluva ze strany autora článku, za jeho poměrně pozdní publikaci od termínu konání, z důvodu časové zaneprázdněnosti.

 

50 MHz převaděč OK0MF Suchý vrch (aktualizace)

První převaděč v pásmu 6 metrů v České republice je v experimentálním testovacím provozu.

Několik měsíců připravovaný projekt, jehož podstatná funkční část byla v obsluhovaném ukázkovém provozu na radioamatérském setkání Holice 2015, se podařilo po technologické stránce dokončit. Přestože celá sestava ještě nebyla kompletně odladěna, rozhodli jsme se vzhledem k nejistému vývoji počasí provést instalaci v co nejbližším termínu rovnou na kótě. V neděli 25.10.2015 jsme tedy v sestavě OK2HAZ, OK2ZAR, OK7AP, OK1UVU, OK2JIB, OK1PSU a jeho pes Punťa Pinďa, provedli montáž venkovních částí a převaděč pro zkušební provoz aktivovali. Continue reading

Přepnutí OK0DAS do smíšeného provozu (aktualizace)

Z diagnostických důvodů jsme se rozhodli přepnout OK0DAS po dobu letních prázdnin do smíšeného provozu, což znamená, že převaděč bude možno použít i s analogovou stanicí. Délka tohoto testovacího režimu se však může změnit v závislosti na zjištěných datech.

Parametry pro aktivaci převaděče analogovém režimu:

  • TX 438.300 MHz
  • RX 430.700 MHz
  • CTCSS: 88.5 Hz
  • Kmitočtový zdvih: 5 KHz

První dny provozu ukázaly, že mnoho uživatelů má nečekaně velký problém s nastavením správného kmitočnového zdvihu – jednoduše netuší, zda nastavit na stanici 12.5 nebo 25 KHz kanálovou rozteč. Takže tedy převaděč je nastaven do rastru 25 KHz a tím pádem je třeba nastavit na TX cestě  zdvih 5 KHz.  Pro použití převaděče v analogovém režimu není nutné ID. Funkčně se tak OK0DAS dočasně postaví vedle OK0X.

Pozn.: Provoz tohoto analogového režimu byl k 1.9.2015 ukončen.